Pokud se
naše mimobuněčné tekutiny, zvláště krev, dostanou na kyselou stranu,
změna fyzického stavu se nejprve projeví únavou, zvýšeným sklonem k
nachlazení apod. Jakmile se tyto tekutiny stanou kyselejšími, pocítíme
to ve formě bolestí a trápení, jako jsou bolesti hlavy, bolesti na
prsou, bolesti žaludku apod. Podle Keiičiho Morišity, který napsal The
Hidden Truth of Cancer (Skrytá pravda o rakovině), pokud se krev dostane
do kyselejšího stavu, pak naše tělo nevyhnutelně ukládá tyto nadbytečné
kyselé látky v nějaké oblasti těla tak, aby byl organismus schopen
udržovat zásaditý stav. S pokračováním této tendence se zvyšuje kyselost
v těchto oblastech a některé buňky umírají. Poté se tyto mrtvé buňky
samy přemění na kyseliny. Některé jiné buňky se však mohou v tomto
prostředí adaptovat. Jinými slovy, místo odumírání některé buňky
přežívají a stávají se abnormálními buňkami. Tyto abnormální buňky se
nazývají maligními (zhoubnými) buňkami. Maligní buňky nekorespondují s
mozkovými funkcemi ani s naším vlastním paměťovým kódem DNA. Proto
maligní buňky rostou nekonečně a bez řádu. To je rakovina...
Na závěr, moje rada buď pro zastavení, nebo předcházení růstu rakoviny je následující:
1. Přestaňte jíst cukr a živočišné potraviny, ovoce, mléko a mléčné výrobky.
2. Vyhýbejte se luštěninám s výjimkou 2 nebo 3 porcí za měsíc a v tomto případě jezte pouze fazole azuki.
3. Zcela se vyhýbejte chemickým a rafinovaným potravinám.
4. Jezte jídla, která jsou složená z 50 % až 60 % z celých obilnin a z 25 % až 35 % ze zeleniny a mořských řas.
5. Jezte denně 1 nebo 2 šálky makrobiotické polévky miso.
6. Pijte jangové, zásadotvorné nápoje – čaj mu, jannó, kávu ohsawa a čaj banča.
7. Používejte pouze přírodní, autentická ochucovadla, jako je miso, sójová omáčka, gomašó, tekka, umeboši apod.
8. Vařte podle sezóny, počasí a individuální konstituce.
9. Praktikujte hluboké dýchání, zpěv nebo prozpěvování, ale ne těžká cvičení, jako je jogging.
10. Pokud je člověk těžký a/nebo obézní, nechť si dává
každý den saunu. Pokud je hubený, nechť si saunu dává obden. Suchá sauna
je lepší než mokrá.
11. Pro alkalizaci krve a dalších tělesných tekutin se doporučuje studená sprcha.
12. Vařte na plynu místo elektřiny.
Celá ukázka z knihy Kyseliny a zásady - Herman Aihara zde:
http://www.anag.cz/kyseliny-a-zasady-ukazka-z-knihy/cz/t-173/
SOUVISEJÍCÍ:
léčitel
holistická a funkční medicína
Proč zásaditá strava
To vše, v kombinaci s množstvím dalších faktorů prostředí (jako je nedostatek odpočinku, psychický stres, a chemické léky), znamená, že stále více a více lidí je diagnostikováno s chronickými, degenerativními nemocemi, které konvenční medicína neumí vyléčit.
Jeden ze základních principů, který současný stresující životní styl porušuje - je nutnost mít pro přežití v organismu krev a pH na úrovni mírně alkalické (7,365). Když člověk konzumuje jídlo, "spálí se" na pohonné hmoty, a trávicí a metabolický proces transformuje látky vytváří popel, který je buď kyselé nebo zásadité povahy. Zákony moderní biochemie vysvětlují, že se nejedná o organické části potravin (ať už samotné potraviny jsou kyselé nebo alkalické),
ale jejich anorganické látky (např. vápník, hořčík, draslík, sodík, síra, fosfor, tzn. jakým způsobem se rozloží v našem těle), které určují buď kyselost nebo zásaditost potraviny.
Z tohoto důvodu, protože všechny potraviny v přírodě obsahují kyselé i zásadité prvky, je rovnováhy buď dosaženo nebo nikoliv v přímém důsledku potravin, které se rozhodneme jíst. Příliš mnoho kyselinotvorných potravin může mít katastrofální důsledky pro naše zdraví. A to proto, že když živiny potřebné k udržení tohoto mírně alkalické stavu není možné získat z potravin, bude tělo místo toho získávat látky pro udržení života ze svých vlastních rezerv, jako kosti nebo jiné životně důležité tkáně. Dojde k narušení schopnosti regenerace a detoxikaci těžkých kovů, čímž se objevuje únava a nemoc. Dokonce i jen mírně kyselé prostředí, pH 6,9 může skutečně vést ke kómatu a smrti.
Šest zásaditých potravin
Naším cílem je rovnováha. Jíst příliš mnoho alkalických potravin může vést k určitému vzniku komplikací v průběhu času, ale riziko je málo pravděpodobné, vzhledem k současnému složení konzumní stravy. V následujícím přehledu najdete šest nejvíce alkalických potravin vhodných pro zařazení do stravy:
1. Kořenová zelenina
Vzhledem k "jang" charakteru těchto potravin v tradiční čínské medicíně, a jejich obsahu minerálů, větším než u mnoha druhů jiné zeleniny, lze konstatovat, že se jich nemůžete přejíst. Vhodné jsou ředkvičky a ředkev (černá, červená nebo bílá), řepa, mrkev, tuřín, křen a dýně. Lze ji konzumovat po vaření nad párou pouhých 15-20 minut, kořenová zelenina má dobrou sytící schopnost.
2. Brukvovitá zelenina
Oblíbená zelenina, například lze konzumovat jen s malým množstvím zdravé, domácí omáčky pesto. Patří k nim brokolice, zelí, květák, růžičková kapusta a podobně.
3. Listová zelenina
Patří mezi ně kapusta, mangold, šprucha, listy tuřínu a špenát. Obsahují mnoho K vitamínu a kyseliny listové, špenát je také plný vitamínů, minerálních látek, fytochemikálií, antioxidantů a vlákniny, které pomáhají zlepšit trávení a dokonce i zrak.
4. Česnek
Skutečný zázrak, česnek se objevuje v seznamech potravin, které podporují celkové zdraví a patří mezi zásadotvorné. Mezi jeho další výhody patří schopnost podporovat kardiovaskulární a imunitní systém, snižuje krevní tlak, přispívá k očistě jater a léčbě nemocí.
5. Kapie a kajenský pepř
Jako součást tropických paprik, které obsahují enzymy nezbytné pro žlázy, kapie (a též) kajenský pepř je jedním z nejvíce alkalizujících potravin. Má antibakteriální vlastnosti a je bohatý zdroj vitamínu A, v boji proti škodlivým volným radikálům, které vedou ke stresu a nemoci.
6. Limetky
Limetky lze řadit k nejvíce alkalickým potravinám. Jako přírodní dezinfekční prostředek může léčit rány a zároveň působí proti překyselení a virozám, stejně jako kašli, nachlazení, chřipce a pálení žáhy. Limetka také působí na játra a podporuje detoxikaci.
df
Zásadité a kyselinotvorné potraviny
15.05.2017
Kyseliny a zásady
ve výživě
V podstatě neexistuje vědecké vyšetření, které by zjistilo, jak různé
potraviny reagují v těle různých lidí z hlediska kyselinotvornosti a zásadotvornosti.
Známé tabulky jsou založené na výpočtech, které byly prováděny v laboratoři
na základě analýz obsažených látek, nikoliv na zkoumání dokonalosti trávení
konkrétního člověka, které ovlivňuje pH krve a tím i všech buněk v organismu.
Základní
předpoklad z kterého můžeme vycházet je, že potřebujeme jíst potravu,
která obsahuje jak složky kyselinotvorné tak zásadotvorné. Převažovat by
ale měly složky zásadotvorné, protože i naše krev si udržuje mírně zásaditou
povahu. Kromě poměrového složení kyselinotvorných a zásadotvorných
potravin na našem talíři, hraje taky roli schopnost některých potravin
posunout pH celého organismu směrem k jednomu pólu (např. švestička umeboshi
je silně zásadotvorná a používá se jako rychlá pomoc při překyselení
oraganismu).
Tabulka
pH:
0
|
1 |
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8 |
9 |
10 |
11 |
12
|
13
|
kyselá
|
neutrální |
zásaditá
alkalická |
(pH krve se
pohybuje v rozmezí hodnot 7,37 a 7,43. Pokles nebo vzestup těchto hodnot
ohrožuje zdraví. Je-li krev překyselena pod pH 6,8 nebo naopak převládají-li
zásady nad pH 7,8, jde o ohrožení života.)
Vznik
nerovnováhy pH vnitřního prostředí
1/ nevhodná
strava (příliš kyselinotvorná). Více viz tabulka níže.
2/ negativní vliv prostředí – toxické vlivy, elektrosmog, chemie, těžké
kovy (blokují detoxikační enzymy), špatný vzduch
3/ mělký povrchní dech (nedostatečné dýchání odvádí málo CO2 a potom
je krev překyselená), nedostatek pohybu (špatné prokrvení), nedostatek spánku,
stres, chronické kvašení ve střevech…
Je vidět, že faktorů které ovlivňují naše zdraví je mnoho - probereme tedy
tento aspekt z hlediska výživy.
Kyselinotvorná
a zásadotvorná strava
Hned na začátek
si musíme ujasnit, že je rozdíl mezi tzv. kyselou či alkalickou
stravou a kyselinotvornou nebo zásadotvornou stravou. Zde nesmí dojít
k záměně či nepochopení: Pokud hovoříme o kyselé či zásadité stravě,
můžeme zde změřit hodnotu pH přímo v potravině (např. citrony jsou
velmi kyselé jejich pH=2,3, jablka pH=3,5, pomeranč pH=3,5, rajčata pH=4,5,
kravské mléko pH=6,5…).
Naproti tomu pokud hovoříme o kyselinotvorné nebo zásadotvorné
stravě – tak je popisován stav, který výživa v těle po strávení
vyvolá. Tedy jak daná potravina v těle reaguje. Např. kyselý
citron (pokud byl sklizený zralý) v těle reaguje zásaditě (je zásadotvorný).
Při trávení mléka, které je alkalické, se jeho bílkovina a tuk v těle
stanou silnými oxidanty, mléko je tedy kyselinotvorné.
Tabulka
kyselinotvorných a zásadotvorných potravin:
Kyselinotvorné
potraviny |
Zásadotvorné
potraviny |
Maso, drůbež,
ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, cukr a veškeré sladkosti jím
slazené (včetně marmelády, sušenek, zmrzliny…)
Obilniny – lehce kyselá reakce
Luštěniny - lehce kyselá reakce
Ořechy (kromě mandlí), mák
Ocet, ovocný ocet, citróny (na trhu vždy nezralé)
Špenát a rebarbora (vysoký obsah kys. šťavelové)
Rajčata, jahody, průmyslové výrobky z brambor
Tuky a oleje
Podle jednoho zdroje: ovoce (viz. níže)
|
Kořenová
zeleniny, brambory a téměř všechny druhy zeleniny
Mléčně kvašená zeleniny (kyselé zelí, pickles)
Mořské řasy
Olejnatá semena (len, sezam, slunečnice, dýně)
Podle jednoho zdroje: Téměř všechny druhy ovoce, avšak záleží to
na stupni zralosti při sklizni a míry překyselenosti daného člověka
|
Prvky
reagující kysele: síra, fosfor, chlór, jód |
Prvky
reagující zásaditě: sodík, draslík, vápník, hořčík, železo |
Proteiny např.
obsahují síru a často i fosfor, po jejich strávení zůstávají oba
tyto prvky ve formě kyseliny sírové a fosforečné v těle a jsou
neutralizovány čpavkem, vápníkem, sodíkem a draslíkem, pak jsou
vyloučeny ledvinami. |
Ve zralých
plodech, v salátu a většině zeleniny je obsaženo kromě organických
kyselin také mnoho draslíku, sodíku, vápníku a hořčíku. Organické
kyseliny se mění oxidací na vodu a kysličník uhličitý, který
vydechujeme. Zásaditě reagující minerály zůstávají a neutralizují
v těle kyseliny. |
Poznámka k
tabulce:
- Obecně lze říci, že
obiloviny a luštěniny – jsou kyselinotvorné – jinak by se těžko trávily
a zelenina je zásadotvorná
- Ovoce je v malé míře
v žaludku lehce zásadotvorné, nicméně dál trávením se stává
okyselující: jde rychle do krve, vyplaví inzulín, což je okyselující
- oxidační proces je velmi rychlý, vrhnou se na to kvasinky a to je
opět okyselující. Ovoce je tedy ve větším množství okyselující
- Jsou-li v těle plísně
nebo je-li slabá slinivka, téměř vše se v těle stane kyselinotvorným!
- Sebelepší jídlo snědené
večer – okamžitě okyseluje, protože se nestráví!
- Tepelně upravená zelenina,
když vychladne – je okyselující. Jediná šance: musí se udržet teplá
(třeba v termosce).
- Kombinace obilovina a ovoce
– jednoduchý cukr z ovoce zablokuje trávení složitého cukru z obilí,
to začne kvasit a překyselí organismus
- Jáhly jsou obilovina a jako
takové jsou nejméně okyselující (nikoliv zásadité, jak se občas udává).
Jak
poznáte, jestli u vás došlo k překyselení?
- bolesti hlavy
- únava a častá podrážděnost
- pálení žáhy
- stav pleti – celulitida,
zpravidla velké póry (v obličeji), zvýšené vylučování kůží,
barva kůže jiná než lehce růžová (tzn. bledá, červená, modročervená,
šedá, žlutavá, zelenavá, hnědavá)
- poškození vlasů a pokožky
hlavy – suché, křehké, matné vlasy s tvorbou lupů
- nehty – boule, ztloustnutí,
velmi tenké nehty, praskliny
- případně potah na jazyku
a zápach z úst
- acidózový test – test s kožní
řasou
Tělo má k dispozici kompenzační
mechanismy k udržení acido-bazické rovnováhy:
1/ Krev – existují vyrovnávací systémy v krvi, které
neutralizují příliš kyselé nebo příliš zásadité substance
2/ Plíce – hlubokým dýcháním je odstraňována kyselina uhličitá,
která překyseluje krev (proto jsou vhodná dechová cvičení)
3/ Ledviny – ty se starají o vylučování kyselin (méně než 1%
kyselin je vyloučeno jako kyseliny, zbytek je vylučován ve formě solí těchto
kyselin např. fosfát (sůl kyseliny fosforečné), urát (sůl kyseliny močové),
citrát (sůl kyseliny citrónové). To se však děje pouze pokud máme dostatečné
minerálové rezervy (zásadité). Ty se vyplavují při neutralizaci kyselin (především
vápník).
Trávicí
trakt a jeho prostředí
Část
trávicího traktu
|
pH
|
Co se
tam tráví a jakými látkami či organismy
|
Ústa a
hltan
|
Ideál kolem
pH 7
|
Počátek trávení
uhlohydrátů (polysacharidů) enzymem ptyalinem (neboli amylázou)
|
Žaludek
|
Kyselé - pH
1,8
|
Počátek trávení
bílkovin (rozklad na aminokyseliny) pomocí kyseliny solné a enzymu
pepsinu
|
Dvanácterník
|
Promíchání
kyselin a zásad
|
Tuk se tráví
pomocí žluči (mírně kyselá pH 6,5), ústí sem trávicí šťávy ze
slinivky břišní (bohaté na enzymy) a jsou značně zásadité
|
Tenké střevo
|
Zásadité -
pH 8,2-8,5
|
Nejdůležitější
úsek pro vstřebávání živin
|
Tlusté střevo
|
Zásadité
prostředí
|
Osídlení
mikroorganismy, které dovršují proces trávení a vylučování
|
Sigma a konečník
|
Kyselé pH
|
Odumírání
mikroorganismů – správná stolice obsahuje: 80% odumřelých
mikroorganismů a 20% nestrávené potravy, má zlatavě hnědou barvu a
pevnou, lesklou, nepáchnoucí konzistenci plovoucí ve vodě.
|
Tak teď již víte, že to co
jíte vám může přinést bolesti hlavy, podrážděnost a další nevýhody.
A naopak, že dostatkem zeleniny ve stravě a dalšími produkty můžete zvrátit
své překyselení. Pomoc si můžete úpravou jídelníčku, dechovými cvičeními, ale třeba i
léčebnými prostředky - ať už se jedná o léčivou 7denní kůru s
umeboshi nebo léčivé nápoje. Další tipy v článku: "Potraviny
jako léky".
autorka článku:
Květa Svobodová (prosinec 2007)
http://www.prirodnivyziva.cz/kyseliny_a_zasady.htm
SOUVISEJÍCÍ
UKÁZKA Z DEVÍTI STRÁNEK NA TOMTO ODKAZE
Malý příklad: malý opečený plátek masa obsahuje přibližně 5 gramů kyseliny močové. Ke zředění a odstranění jediného gramu močoviny spotřebuje tělo 6 až 8 litrů vody. Není těžké si představit, jak snadno tělo zanášíme dříve, než jsme se zbavili starých škodlivin.
Jestliže po jídle cítíme únavu, jídlo bylo zřejmě kyselinotvorné.
Pokud kombinujeme při jídle bílkoviny (maso, ryby, drůbež, vejce a mléčné výrobky) spolu s uhlohydráty (brambory, rýže, nudle, chleba), dochází k velmi silnému překyselení. Bílkoviny potřebují ke svému trávení kyseliny, uhlohydráty vyžadují zásadité prostředí. Tělo tak stavíme před neřešitelný rébus.
http://www.oberonic.cz/texts/KurtTepperwein_Kyselost.pdf
DALŠÍ:
http://www.google.cz/#sclient=psy-ab&q=kurt+tepperwein+pry%C4%8D+s+kyselost%C3%AD+pdf&oq=kurt+tepperwein+-+pry%C4%8D+s+kyselost%C3%AD&gs_l=hp.1.2.0i30l3.2223.8502.1.11224.19.19.0.0.0.0.251.2743.0j17j2.19.0...0.0...1c.1.14.psy-ab.K6vb-oI-V08&pbx=1&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.47008514,d.bGE&fp=ac27f1f321129b56&biw=1016&bih=589
Kurt Tepperwein, známý německý terapeut a léčitel, ve své knize Pryč s kyselostí
vysvětluje, proč je překyselení těla tolik nebezpečné a co udělat pro
to, abychom znovu obnovili rovnováhu mezi kyselými a zásaditými látkami v
těle.
Naše tělo je uzpůsobeno tak, že bychom se mohli dožít až 130 let.
Ovšem v důsledku svého životního stylu předčasně stárneme a umíráme.
Vnitřní prostředí organismu by mělo mít mírně zásaditý charakter.
Chybné návyky ve stravování však vedou k tomu, že se podíl zásaditosti v
našem těle stále snižuje. Překyselení organismu je pak důvodem většiny
nemocí. Kurt Tepperwein, který se již desítky let zabývá příčinami
onemocnění, ve své knize vysvětluje, proč je překyselení těla tolik
nebezpečné a co můžeme udělat pro to, abychom opět dosáhli rovnováhy ve
vztahu kyselost - zásaditost. Nabádá čtenáře, aby se naučili sami
určovat objem kyselosti. Vedle množství informací o zdravém způsobu
výživy a života uvádí přehledný seznam zásaditých produktů.
Prof. Kurt Tepperwein,
narozený v roce 1932 v Lobensteinu, byl úspěšným podnikatelem a
poradcem, než se v roce 1973 stáhl z obchodního života. Stal se
léčitelem a začal se zabývat výzkumem skutečných příčin nemocí a
bolestí. Od roku 1984 řídí Internationale Akademie für geistige
Wissenschaften. Jeho technika procvičování mentálního rozvoje a intuice
je v dnešní době nedílnou součástí života mnoha lidí. K. Tepperwein,
jehož knihy jsou překládány do mnoha jazyků, byl za své životní dílo
vyznamenán v roce 1997 cenou Ersten deutschen Esoterikpreis.
Úryvek z úvodu:
Zloba, stres, nevhodná skladba stravy či nepřiměřené jednání nám
odečítají potřebné body z našeho "životního konta". Zároveň se tak
vytváří vhodné prostředí pro onemocnění a bolest. Je však zcela v našich
možnostech tento proces zastavit a změnit v pravý opak. (...)
Existuje nespočet nemocí, ale pouze jediná jejich příčina: nevhodný
způsob života. Když není takový, jak má být, necítíme se dobře a
onemocníme. Jsou dvě příčiny nezdravého způsobu života - nevědomost a
nedbalost. Obě lze kdykoliv odstranit - a jediným účinným lékem je naše
prohlédnutí. Mnozí z nás si však raději vezmou prostředek proti bolesti,
a když zabere, namlouvají si, že jsou zdraví.
Překyselení organismu je v současnosti jednou z nejnebezpečnějších
civilizačních chorob, protože zdraví je bezprostředně závislé na
rovnováze mezi kyselostí a zásaditostí našeho těla. Překyselení
způsobuje většinu nemocí a důkladné odkyselení a doplnění minerálních
látek v těle tvoří základ každé terapie. (...)
První krok na cestě ke změně spočívá v odstranění naší neznalosti,
druhý krok pak v tom, že uděláme, co je třeba, a přijmutí nových
životních návyků.
http://www.prozdravi.cz/pryc-s-kyselosti-kurt-tepperwein-prof.html
Šest stupňů překyselení podle MUDr. Worlitschka
1. Ideální stav
V
tomto případě panuje rovnováha mezi kyselinami a zásadami a vyskytuje
se dostatečné množství pufrů, látek, které vyrovnávají výkyvy v poměru
kyselin a zásad vznikajících příležitostně během jídla.
2. Skryté překyselení
Jedná
se o latentní acidózu. Krev má s ohledem na svoji vysokou schopnost
regulace ještě stále dobrou pH hodnotu, avšak „zásobárny“ se již
zaplňují zbytky kyselin. V tomto stadiu zaznamenávají odborníci zrádné
příznaky zpravidla u pacientů, kteří se necítí výslovně nemocně a
stěžují si pouze na nevysvětlitelnou únavu, tlak v oblasti žaludku,
případně zácpu.
3. Přechodné překyselení
V
tomto případě se jedná o akutní acidózu. Pod tímto označením rozumíme
posun v acidobazické rovnováze, jenž muže být způsoben jakýmkoliv
infekčním onemocněním. Infekce totiž nutí tělo k takovým protiopatřením,
jako je např. horečka, průjem, záněty či zvýšené vylučování moče -
všeobecné stavy, jež jsou vyvolány nebo zesíleny kyselou látkovou
výměnou. Po překonání původce nemoci se látková výměna opět normalizuje -
pokud jsou ovšem k dispozici dostatečné zásadité rezervy. Při jejich
nedostatku má organismus sklon opětovné infekci, která znovu vyvolává
již uvedené "kyselé" reakce.
4. Chronické překyselení
Tato
chronická acidóza se projevuje v dramatických podobách onemocnění,
jejichž původ bývá částečně připisován "neznámým" příčinám - jako např.
u revmatismu.
5. Místní překyselení
K
projevům tzv. lokální acidózy patří např. srdeční či mozkové příhody.
Jejich příčinou mohou být jednak problémy krevního oběhu způsobené
kyselou „sraženinou“ červených krvinek, arteriosklerózou, zvýšeným
množstvím fibrinogenu, jenž ovlivňuje vytváření krevních sraženin,
jednak i nedostatečný přísun kyslíku v důsledku oslabeného krevního
průtoku. V nejhorším případě, kdy dojde k cévnímu uzávěru, jsou části
srdečního svalu nebo mozku zcela "odpojeny" od přívodu kyslíku. Tkáň se
udusí a umírá.
6. Kyselá smrt
Konečná "kyselá smrt" může mít různé podoby - od selhání ledvin přes smrtelný infarkt a rakovinu až po diabetické kóma.
http://www.celostnimedicina.cz/test-kyselosti.htm
SOUVISEJÍCÍ
z PORADNY PŘÍRODNÍ MEDICINY HRDLIČKY
Je mnoho směrů a metod jak pozitivně ovlivňovat úroveň lidského zdraví. Mezi jednu z úspěšných metod patří udržování acidobazické rovnováhy těla.
Úspěch metody je založen na jednoduchosti, přehlednosti a hlavně účinnosti. Metoda nabízí i možnost „měření“ dosaženého úspěchu - tím se odlišuje od všech jiných způsobů péče o tělo.
Kyselina, zásada a pH
Je potřeba vědět, že obě složky, tedy jak kyseliny a zásady plní důležité úkoly v těle. Nelze tedy říci, že jedny nebo druhé jsou špatné. To co činí jejich prospěšnost nebo škodlivost na lidské zdraví, je jejich vzájemný poměr!
Tento vztah se vyjadřuje hodnotou pH. Hodnoty 0 až 6,9 pH jsou hodnoty kyselé. Neutrální pH je 7. Hodnoty od 7,1 do 14 jsou hodnoty zásadité. Kyselost nebo zásaditost se směrem od hodnoty 7 pH postupně zvyšuje. Tedy například hodnotu 8 pH budeme hodnotit jako mírně zásaditou oproti hodnotě 14 pH, kterou ohodnotíme jako silně zásaditou.
Zásady jsou též označovány jako alkálie nebo báze. Pokud tedy budeme ve vztahu k tělu mluvit o alkalóze, mluvíme o posunu hodnot zásaditým směrem.
Kyselina je též nazývána acidum (latinsky). Acidóza je jednoduše řečeno překyselení těla.
V lidském těle je rovnováha kyselin a zásad velmi důležitá. Posuny hodnot pH tělních tekutin nebo tkání směrem do kysela nebo zásadita, má vždy negativní vliv na fungování organismu!
Člověk je mírně zásaditý tvor!
Některé hodnoty lidského těla:
krev; 7,35 až 7,45 pH
sliny; 7 až 7,2 pH
slinivka břišní; 8,3 pH
žluč; 8,8 pH
šlachy, chrupavky, cévy, sliznice, kosti; 8,1 pH
žaludeční šťávy; 1,5 až 1,8 pH
plodová voda; 8,5 pH
srdeční sval; 6,9 pH
Hodnoty nelze chápat jako dogma, ale mnohé napoví. Například normální hodnota srdečního svalu je 6,9 pH. Důvodem jeho mírné kyselosti, je neustálá činnost, která vytváří kyselinu mléčnou. Tak se chová každý sval v našem těle. Pokud se stane, že díky celkovému překyselení těla, se hodnota dostane na úroveň 6,4 - 6,2 pH, nastává infarkt.
Z tohoto principu vychází i rada, že pokud cítíme první příznaky blížícího se infarktu, vypijeme naráz sklenici vody s čajovou lžičkou jedlé sody. Tento postup následně s minimálně 2 až 3 hodinovým odstupem 1 až 2x zopakujeme. Pozor, to neznamená, že v případě akutních obtíží není již lékař potřeba!
Je nutné podotknout, že pro vnitřní užívání je nejlepší mít jedlou sodu v lékopisné kvalitě. Tím je zajištěno, že nebude kontaminována látkami, které do těla přivádět nechceme např. hliníkem. Lze ji zakoupit v lékárně za několik desítek korun.
Co způsobuje acidobazická nerovnováha
Zajímat nás bude především acidóza, tedy překyselení. Opačný stav se téměř nevyskytuje.
Pokud je do těla přiváděno velké množství kyselin, nebo kyselinotvorných potravin, tělo je musí neutralizovat. K tomu účelu používá především zásadité prvky: Ca - vápník, Mg - hořčík, K - draslík, Na - sodík. Pokud nejsou tyto prvky dostatečně přijímány potravou a zásoby těchto neutralizačních prvků (pufrů) jsou snížené, tělo si je vezme v zájmu zachování rovnováhy zásad a kyselin z tkání, chrupavek, kostí . . . Překyselení tedy způsobuje demineralizaci vašeho těla se všemi důsledky, které to přináší.
Další metodou neutralizace kyselin, je ředění. Nedostatečný pitný režim kvalitní čisté vody způsobuje překyselení a zanášení těla odpadními produkty.
Poté co jsou kyseliny zneutralizovány na tzv. soli, je nutné je vyloučit z organismu. Pokud jsou překročeny detoxikační možnosti těla, jsou tyto soli postupně uloženy na různých místech. Zanášeny jsou klouby - nejdříve velké (ramena, kyčle, kolena) a potom malé. I problémy s páteří, která je systém kloubů, patří do kategorie překyselení. Mnoho dalších metabolických odpadů je uloženo v tukové tkáni.
Dlouhodobé překyselování má tedy negativní vliv na stav minerálů v těle a ukládání neutralizovaných kyselin v podobě solí.
Pokud stav překyselení trvá dostatečně dlouho, způsobuje trvalé změny konkrétní tkáně nebo tělního systému a nazývá se nemoc.
Rámcové rozdělení chorob podle příčiny
Nemoci nebo jejich příznaky:
vzniklé úbytkem minerálních látek: zubní kaz, paradentóza, osteoporóza, vypadávání vlasů, vrásky, křečové žíly, strije, lámající se nehty, cukrovka, arterioskleróza, poškození meziobratlových plotének . . .
vzniklé ukládáním škodlivých látek: žlučové kameny, snížená funkce jater, zubní kámen, dna, revmatismus, artróza, arterioskleróza, ledvinové kameny, stařecké skvrny, cysty . . .
vzniklé nepřirozeným vylučováním škodlivých látek: ekzémy, lupénka, akné, pocení a zápach nohou, afty, bércové vředy, hemeroidy, kopřivka, alergie, angína . . .
Další nemoci, jejichž příčinou je dlouhodobé překyselení nebo se na nich podílí: infarkt, mrtvice, vysoký krevní tlak, rakovina, problémy s páteří, zelený zákal, vysoká hladina cholesterolu, změny nálad a deprese, otoky, kontaminace patogeny a parazity, poruchy funkce štítné žlázy, tinitus, nedostatečné prokrvování . . .
Patogeny milují kyselé prostředí
Pokud je vnitřní prostředí těla zásadité, je přirozeně odolné vůči všem patogenům. Plísně, houby, bakterie, viry potřebují k životu kyselé prostředí. Pokud je vaše vnitřní prostředí kyselé a napadené patogeny, snaží se imunitní systém držet tyto patogeny pod kontrolou. To stojí organismus mnoho energie a z dlouhodobého hlediska je tento boj prohraný.
Tyto patogeny v průběhu svého života produkují mnoho pro zdraví organismu jedovatých a nebezpečných látek. Záleží především na druhu patogenu, délce kontaminace a tkáni ve které se usídlil, jakou chorobu způsobí.
Zvýše uvedeného tedy vyplývá, že jenom jejich eliminace/zabití nestačí. Navíc je dobré vědět, že tyto formy života v okamžiku usmrcení, vypouštějí do svého okolí různé jedy, které mohou dočasně zhoršit váš zdravotní stav. Při používáním účinných metod na usmrcení patogenů (koloidní stříbro, zapper ...), je vždy důležité pít dostatečné množství čisté pitné vody!
Tělo dělá v každý okamžik to nejlepší co může!
Je nutné pochopit, že nemoc je léčením nemoci (příčiny). Např. pokud se vyskytne bércový vřed, je to neklamná známka toho, že jsou vyčerpány přirozené detoxikační cesty a tento vřed je tělem použit jako jejich doplnění nebo náhrada. Pokud se operativním opatřením tato detoxikační cesta uzavře, následuje zhoršení zdravotního stavu. Toto zhoršení se projeví jako jiná choroba, kterou si běžně nedáme do souvislostí. Stejné je to u hemeroidů, ekzémů, lupénky, angíny atd.
Než tedy začnete nějakou nemoc „léčit“, zkuste zjistit, proč je tady a zda se nechystáte nějaký příznak jen potlačit. Příznaky chorob jsou jako dopravní značky - upozorňují na blížící se nebezpečí.
Co ovlivňuje acidobazickou rovnováhu
Vyjmenujeme si ty nejdůležitější:
strava
stres
fyzická námaha (nezaměňovat s pohybem).
Strava a její vliv na acidobazickou rovnováhu
U stravy rozlišujeme dva základní pojmy ve vztahu k acidobazické rovnováze.
1. skutečné pH, tedy kyselost nebo zásaditost konkrétní potraviny
limetky; 1,9
citrony; 2,3
angrešt; 2,9
švestky; 2,9
ocet; 2,9
rebarbora; 3,2
jahody; 3,3
ostružiny; 3,4
kysané zelí; 3,5
třešně; 3,6
meruňky; 3,8
hrušky; 3,8
mrkev; 5,1
červená řepa; 5,2
sýr; 5,6
brambory; 5,8
pšeničná mouka; 6,0
hrášek; 6,1
kravské mléko; 6,5
javorový sirup; 6,8
čistá voda; 7,0
Tyto hodnoty pro nás nemají zásadní význam, protože pH potraviny nám neříká nic o tom, jak tato potravina působí na organismus, poté co je natrávena.
Například limetky a citrony mají v tabulce nejvyšší kyselost 1,9 a 2,3 pH. Prvním nesprávným závěrem by bylo, že nás budou okyselovat. Pravda je opačná. Tyto citrusy mají na náš organismu zásaditý vliv. Říkáme, že jsou zásadotvorné.
2. kyselinotvornost nebo zásadotvornost konkrétní potraviny
Zda bude potravina zásadotvorná nebo kyselinotvorná je dáno obsahem jejích prvků - chemickým složením.
Kyselinotvornost je spojena s vyšším obsahem síry (S) a fosforu (P).
Zásadotvornost je spojena s vyšším obsahem vápníku (Ca), hořčíku (Mg), sodíku (Na) a draslíku (K).
Různí autoři se liší definováním, která potravina je nebo není zásadotvorná. Dokonce si v rámci jedné publikace v hodnocení odporují! Největší rozdíly v hodnocení jsou především u ořechů, medu, rajčat, čaje, kávy . . .
Je nutné
nebrat různé tabulky jako definitivní, ale používat i vlastní „selský“ rozum. Rozporuplné případy lze řešit buď na základě poměru jednotlivých prvků, obsahu kyselin, ale také podle osobní zkušenosti.
Tato zkušenost ukazuje, že například černý čaj, stejně jako káva patří do skupiny kyselinotvorných. Rajčata jsou mírně zásadotvorná, dokud nejsou tepelně upravená. Med bude zpravidla mírně kyselinotvorný. U ořechů je rozhodování složitější. Záležet bude i na způsobu přípravy. Pokud např. mandle nebo lískové ořechy necháte přes noc ve vodě, začnou se v nich aktivovat enzymy. To způsobí další chemické děje a výsledek bude spíše zásadotvorný.
Potraviny podle jejich vlivu na lidský organismus
Kyselinotvorné
- všechny druhy masa
- mléko a výrobky z něj
- obilniny (většina) a výrobky z nich
- luštěniny
- alkohol - pivo, víno, destiláty
- limonády, černý čaj, káva
- cukr v jakékoli podobě
- některé ovoce (sladké)
Zásadotvorné a neutrální
- zelenina
- některé ovoce (nesladké)
- čistá voda
- klíčená semínka
- některá koření
- bylinky
Hlavní zdroje kyselin v potravě
Čokoláda a kakao = kyselina oxalová
Maso = kyselina močová, kyselina dusičná, kyselina sírová
Špenát, rebarbora = kyselina šťavelová
Cukr a sladké = kyselina octová
Výrobky z bílé mouky = kyselina octová
Léky proti bolesti = kyselina acetylsalicylová
Tělesná námaha = kyselina mléčná
Káva, černý čaj = kyselina tříslová (tanin)
Stres, strach, negativní emoce = kyselina solná, kyselina chlorovodíková
Nedostatek pohybu = kyselina uhličitá
Sycené nápoje = kyselina uhličitá
Moderní nápoje (cola atd.) = kyselina fosforečná, kyselina citrónová, kyselina uhličitá
Víno = kyselina vinná, kyselina sírová
Výše uvedené informace je potřeba přečíst několikrát a vracet se k nim. Jednoznačně z nich vyplývá, že náš současný a společností nastavený systém stravování je kyselinotvorný se všemi důsledky, které to pro stav těla přináší.
Ideální složení jídelníčku je 80% zásadotvorných a 20% kyselinotvorných potravin. Tohoto stavu je nejlépe dosáhnout postupně. Potraviny na požadovaný poměr neodměřujeme ani nevážíme. Plně postačí optické zhodnocení viz. obrázek vpravo (poměr 80% na 20%). Takto může vypadat váš talíř.
Tělo nemá „rádo“ prudké změny! Rychlé změny mohou způsobit např. prudký sestup cholesterolu a tím následně zhoršení psychického stavu až do depresí, zvýšené uvolňování kyselin může způsobit bolesti hlavy nebo celkové (dočasné) zhoršení zdravotního stavu.
Pokud se rozhodnete učinit změny ve svém jídelníčku, udělejte to postupnými kroky rozloženými do dostatečného časového úseku. Postupně měňte poměr potravin a tento poměr dodržujte po několik týdnů, dokud si na něj nezvyknete. Důležitější je uskutečněné změny trvale udržet, než rychlost dosažení cíle. Nebude to vždy jednoduché a čekají vás nástrahy v podobě rodiny, známých, veřejného stravování atd. Z toho důvodů je nezbytná motivace a vaše konkrétní důvody pro zavedení a udržení tohoto systému stravování. Napište si vaše důvody pro změnu i s datem zapsání a čas od času si je přečtěte.
Práce s jídelníčkem
Pokud začínáte, bude pro vaši sebekontrolu dobré, pokud si budete zapisovat poměry kyselinotvorných a zásadotvorných potravin v jednotlivých jídlech. První číslice bude vyjadřovat množství potravin zásadotvorných a druhá kyselinotvorných. Součet čísel bude vždy 100 (%).
Příklad: Pondělí- snídaně 50/50; oběd 70/30; večeře 70/30.
Rozpouštění starých usazenin
Tuto úlohu plní bylinkové čaje - střídejte je, zeleninové šťávy a homeopatika. Pamatujte, že čisté vody musí být 1x takové množství. Na 0,5 litru vypitého bylinkového čaje připadá 1 litr kvalitní čisté vody.
Vnější zásaditá péče o tělo
Tato metoda využívá faktu, že tělo používá kůži k vylučování kyselých škodlivin a toto vylučování se snaží usnadnit. Jedná se o provádění celkových nebo i částečných koupelí v zásadité vodě o hodnotě 8 až 9 pH. Této zásaditosti dosáhnete použitím některé z bazických solí z drogerie. Pokud si nejste jisti jaké pH sůl způsobí, nepoužívejte ji! K ověření můžete použít pH papírky.
Například sůl z mrtvého moře má kyselé 6,7 pH a koupele v ní jsou zdraví škodlivé! Způsobují sice dočasné zlepšení stavu kůže (lupénka, ekzémy atd.), ale jen na základě zatlačení vylučovaných kyselin zpět do těla. Tělo je bude muset eliminovat jinak a možná radikálněji.
Zásaditá koupel musí trvat minimálně 1 hodinu. Maximální čas není omezen. V průběhu této koupele je potřeba kůži průběžně (každých 10 nebo 15 min.) kartáčovat nebo třít žínkou. To podporuje uvolňování kyselin z kůže.
Nepoužívejte kosmetiku, u které nevíte její pH. Pokud bude pH kyselé, nastane stejný princip jako u soli z mrtvého moře.
Měření dosažených výsledků
Hodnoty pH moči jsou ukazatelem toho, kolik kyselin a škodlivých usazenin je z vašeho těla vylučováno. Pro tento účel se používá měření pH ranní moči pomocí pH papírků.
Optimální hodnoty pH raní moči se pohybují mezi 6,8 a 7,1 pH. Jsou to hodnoty, které se pohybují okolo neutrálního pH. Hodnoty 5,5 pH a menší, jsou považovány za kyselé a je potřebné se jim vyhýbat. To obnáší zmírnění procesu rozpouštění škodlivých usazenin a posílení jejich odvádění a neutralizaci.
Hodnoty 4,4 až 4,0 pH a nižší již ledviny nejsou schopny vylučovat. Hrozilo by jejich poškození.
Můžete se setkat i s měřením pH slin. Tuto metodu, ale nelze považovat za spolehlivý ukazatel a v praxi ji nevyužíváme.
Jak provést změnu
Zkuste dodržet následující doporučení.
Proveďte opakovaně jaterní očistnou kůru. Je to jedna z mála detoxikačních metod, která staré a škodlivé usazeniny nerozpouští, ale v celku z těla odstraní!
Dopřejte opakovanou očistu svému tlustému střevu (klystýr, colon-hydro terapie). Opět se jedná o mechanické odstranění usazených škodlivin.
Stravujte se s převahou zásadotvorných potravin. Omezte maximálně přívod kyselin do svého těla. Upřednostněte potraviny syrové před tepelně upravenými. Připravujte si saláty, začněte s klíčením semen, pitím čerstvých zeleninových šťáv . . .
Eliminujte patogeny ve svém těle pomocí kvalitního koloidního stříbra, zapperu, . . .
V prvním období, které může trvat i několik týdnů až měsíců, lze doporučit každodenní suplementaci zásaditých prvků (Ca, Mg, K, Na) na neutralizaci kyselin. Na českém trhu zatím není vhodný a cenově dostupný přípravek.
Kdykoli je to možné, odvádějte kyseliny z těla pomocí zásaditých koupelí.
Pijte dostatek čisté vody. Vždy cca 1x tolik než bylinkových čajů.
Pro rozpouštění starých usazenin pijte bylinkové čaje a zeleninové šťávy. Střídejte je.
Pohybujte se a omezte fyzickou námahu dokud nebudete opět ve formě.
Čtěte pro svou motivaci knihy, které se zabývají zdravím, stravou, acidobazickou rovnováhou …
Na závěr to nejdůležitější. Opatření ve vaší nové životosprávě, musí být tím radikálnější, čím závažnější a dlouhotrvající jsou vaše zdravotní obtíže. Výsledky se začnou postupně dostavovat.
Hrdlička/přírodní medicína
http://www.h-poradna.cz/kyseliny_a_zasady_ve_zdravi.php
Zásadité potraviny a jejich pozitivní vliv
při překyselení organizmu
Proč
jsme stále nemocní a předčasně umíráme? Odpověď vás možná překvapí –
překyselení. Překyselení organizmu je dnes jednou z nejnebezpečnějších
civilizačních chorob. Lidský život je závislý na rovnováze mezi
kyselinami a zásadami v organismu. Klasická medicína však tuto
skutečnost stále ignoruje a acidózu nepovažuje za bezprostřední ohrožení
zdraví. Přitom je prokázané, že pokud tělo důkladně odkyselíme, veškeré
zdravotní problémy zmizí!
Tělo si kyselé látky vytváří
samo. Během látkové výměny v organismu neustále vznikají kyseliny, jako
močová, uhličitá, mléčná, octová nebo solná. Všechny mají ničivý účinek a
některé jsou tak agresivní, že dokážou rozleptat dokonce i kov nebo
kámen. A teď si představte, jaké škody napáchají v těle, pokud v něm
setrvávají, aniž by se neutralizovaly a vyloučily.
K tomu,
aby mohlo tělo s kyselinami účinně bojovat a udržovat chemickou
rovnováhu, potřebuje dostatek zásaditých látek. Na rozdíl od kyselin si
ale organismus zásady vytvářet neumí a získává je výlučně
prostřednictvím potravy. „Správný poměr kyselin a zásad ve stravě má
proto být 80 ku 20,“ uvedla specialistka na správnou výživu Marcela
Kosinová.
V dnešní době chemicky upravované stravy,
náhražek, konzerv, instantních hotovek a „éček“ ale přijímáme hlavně
potraviny, které v těle způsobují kyselou reakci a kvašení, a na životně
důležité zásady v podobě čerstvého ovoce a zeleniny často zapomínáme.
„Nesprávná
strava pak vede k chronickému nedostatku vitamínů, minerálů, enzymů i
stopových prvků. Tělo se dostává do trvalého stavu překyselení, a to je
příčinou vzniku nejrůznějších chorob jako je artróza, infarkt, migréna,
cukrovka, revma nebo alergie. Acidóza je také jedním z předpokladů
rakoviny, která ke svému vzniku potřebuje právě kyselé prostředí,“
upozornila Marcela Kosinová.
Acidóza způsobuje také
duševní problémy, protože ubírá energii, snižuje schopnost člověka
vyrovnat se se stresem a vyvolává neustálou podrážděnost a depresivní
stavy.
Krev má přednost
Tělo
udržuje v krvi hodnotu pH od 7,35 do 7,4 s občasnými nepatrnými výkyvy.
Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila, člověk zemře. Dokud tělo
může brát zásadité látky k neutralizaci přebytečných kyselin z vyvážené
stravy, je vše v pořádku. Pokud ale zásady v jídelníčku chybí, musí
začít čerpat z vlastních zásob (vaziva, cév a kostí), případně
nadbytečné kyseliny, které tělo už nedokáže vyloučit přirozenými
cestami, uložit na místa a do orgánů, které dočasně tento nápor vydrží a
nedojde tak k jejich bezprostřednímu poškození. U každého jedince je to
jiné místo v těle a každý si tak zakládá na jiné zdravotní problémy, i
když příčina je vždy stejná.
„Velmi často se kyseliny
zadržují v kloubech, kde způsobují bolestivé záněty, jako je dna, revma
nebo artritida. Jakmile kyselé usazeniny zničí chrupavku, vzniká
artróza,“ uvedla jeden z mnoha příkladů lékařka. Neustálý přebytek
kyselin také ničí kolagenní vazivová vlákna, což vede k ochablosti a
stárnutí, přičemž vrásky jsou pouhým začátkem. Celulitida pak není ničím
jiným, než výsledkem dlouhodobého ukládání kyselin do podkožního tuku.
Léky nic nevyřeší
Ne
nadarmo se říká, že moderní člověk je nejlépe krmeným a zároveň nejvíce
podvyživeným tvorem planety. „Naše nepřirozené stravovací návyky vedly k
tomu, že podíl zásaditosti v našem těle je trvale příliš nízký a podíl
kyselosti naopak u většiny lidí příliš vysoký. Nemoci tedy nejsou v
žádném případě něčím nevyhnutelným, vyvoláváme si je sami svým
mnohaletým chybným chováním,“ uvedl profesor Heinrich Heine, vedoucí
Anatomického a klinicko-morfologického institutu na Universitě ve
Witten-Herdecke v Düsseldorfu.
Nemoci z překyselení vedou
zákonitě k neustálým bolestem. Mnozí lidé si však raději místo změny
stravovacích návyků vezmou lék proti bolesti, a když zabere, namlouvají
si, že jsou zdraví. Opak je ale pravdou. Léky pouze odstraní projev
nemoci, ne její příčinu, a navíc zatěžují játra a tím dále překyselují
organismus.
„Je důležité vnímat tělo v souvislostech.
Třeba pálení žáhy je voláním žaludku o pomoc. V tom případě je nutné
doplnit chybějící zásady, ne bránit produkci kyselin léky určenými k
redukci kyselosti, které zároveň naruší důležitou tvorbu zásaditých
látek v žaludku,“ varuje Kosinová před vznikem dalšího začarovaného
kruhu.
Každý se může uzdravit
Jedinou
správnou cestou k uzdravení je důkladné odkyselení. Tělo má obrovskou
schopnost regenerace, což dokládá fakt, že celá desetiletí člověk
přežívá i navzdory špatnému životnímu stylu, jen je třeba mu pomoci.
Pokud tělo trpí překyselením roky nebo desetiletí, často už nestačí jen
přejít na zásadité potraviny, jako je syrové ovoce, zelenina a čerstvě
vymačkané šťávy. Člověk potřebuje po delší čas speciální výživu v podobě
potravních doplňků (mladý ječmen, přípravky z aloe vera apod.), která
by doplnila minerální látky v těle. Zároveň je třeba alespoň do odeznění
problémů omezit nebo vyřadit z jídelníčku ty potraviny, které způsobují
překyselení, jako je maso, sýry, pečivo, mléko nebo cukr.
Jak se odkyselit
* Jezte denně dostatek ovoce a zeleniny
* V průběhu dne vypijte alespoň 2 litry čisté vody* Omezte pití alkoholu a kouření cigaret* Zhluboka dýchejte i vydechujte* Důkladně žvýkejte každé sousto* Omezte konzumaci kyselinotvorných potravin * Dostatečně spěte
Otestujte
se! V lékárně zakoupíte sadu lakmusových papírků, kterými zkusíte
kyselost ranní moči. Správné pH moči by mělo být minimálně 7, pokud je
tato hodnota nižší, musí být tělu odlehčeno přísunem zásaditých látek.
Příčiny překyselení
* Špatná výživa a nesprávné stravovací návyky
* Špatný pitný režim* Nedostatečné žvýkání* Zlost, strach, úzkost, zloba, stres* Znečištěné životní prostředí * Chemická léčiva* Nedostatek pohybu, spánku* Mělké dýchání
Jak se cítíte?
Překyselený
člověk si připadá přetažený, je stále unavený, bez energie, zotavuje se
velmi pomalu a nedostatečně, neustále ho provází silné napětí ve
svalech, bolesti hlavy a zad. Pokožka inklinuje k ekzémům, nos a oči
bývají podrážděné a stále silněji ho sužují bolesti, které nemůže přesně
určit. Často trpí zácpami nebo průjmy, plísňovými onemocněními, má
deprese a psychické poruchy (podrážděnost, agresivita, stavy beznaděje).
Objevuje se zapomnětlivost, roztržitost, nedostatek radosti ze života.
Trápí ho „těžké“ nebo studené končetiny, bolesti ve svalech, je citlivý
na chlad a má zvýšenou náchylnost k infekčním onemocněním.
Nemoci z překyselení
alergie,
astma, ekzémy, senná rýma, deprese, neuralgie, poruchy spánku, bolesti
hlavy, migréna, výkyvy nálad, ateroskleróza, infarkt myokardu, mozková
mrtvice, usazování cholesterolu, bércový vřed, hemeroidy, zánět žil,
revmatická artritida, artróza, tenisový loket, bolesti v zádech, akutní a
chronická bronchitida, cukrovka, nadváha, celulitida, dna, osteoporóza,
gastritida, pálení žáhy, dvanácterníkový vřed, zažívací potíže, zácpa,
kožní problémy, mykóza, vypadávání vlasů, náhlá ztráta sluchu, návaly
horka v menopauze, lámavost nehtů, vypadávání vlasů, neplodnost, poruchy
potence, oční problémy, onemocnění jater, vznětlivost, onemocnění
ledvin, potivost, tělesný pach, stárnutí buněk, rakovina, roztroušená
skleróza, zubní kazy, paradentóza, zápach z úst, žlučové kameny
Zásadotvorné potraviny
1. ředkev, ředkvička, brokolice, okurky, špenát, zázvor, česnek, cibule, citrón, rajčata, jablečný ocet, mladý ječmen
2. čistý lecitin, houby, květák, meloun, mango
3. sušené fíky, rajčata, mrkev, hrušky
4. celer, řepa, zeleninová nať
5. hlávkový salát, kapusta, černá melasa, nepasterizované olivy, jablečný ocet, med
6. fazole, hrozinky, pomeranče, plzeňské pivo
7. banány, jablka, maliny, meruňky, zelený a bylinný čaj, nepražené a nesolené ořechy, syrové brambory
Kyselinotvorné potraviny
1. vepřové, telecí, hamburgery, hovězí, ústřice, uzeniny, cukr
2. krabi, humr, mořští raci, krocan, kuře, káva, čaj černý, perlivé nápoje, bílá rýže, vinný a běžný ocet, mléko
3. ryby, ostatní maso, vajíčka, likéry, čokoláda, tvrdý sýr, rebarbora
4. přírodní a divoká rýže, čočka, oves, pivo, víno, těstoviny, pečivo z bílé mouky
5. celozrnný chleba, margarín, ořechy
6. máslo, smetana, ječmen
7. tvaroh, měkký sýr
Zdroj: Sip.denik.cz
https://www.facebook.com/reiki.lecitel
©2013 Připravila: hravje